Kavárna

13. října 2019 v 17:16
Na služebních cestách se mi mezi jednáními objevila hodina času. Mohla bych pracovat na notebooku. Ale nechce se mi. Chce se mi jen tak sedět v malé kavárně v Rokycanech a pozorovat cvrkot. A tak si objednám Alžírskou kávu a dort. Kavárnou se nese příjemná francouzská hudba, Zaz?, a tichý konverzační šum. Rozhlédnu se kolem, kdo se mnou v kavárně tráví odpoledne. A nevím proč mě překvapí, že kavárna je plná a se mnou jsou tu samí důchodci. Uvědomila jsem si, že důchodci se nemá říkat, protože je to nějak neuctivé. Nevím jak, když jsou to lidé, kteří pobírají důchod. Nebo už se důchod taky neříká? Říká se penze. Pak se mnou v kavárně sedí penzisté. Moc se mi to označení nezdá a tak si vzpomenu na seniory. To je takové pěkné "české" slovo... Přemýšlím z čeho je slovo odvozené. Začíná slovem sen. Za tím se skrývá vše. Vše co si přejeme. A co koncovka ior? Ta mi připomíná socialistické nákupní domy Prior, který reklama označovala sloganem Váš nákup pod jednou střechou, tedy pohromadě. Tak to se mi líbí. Senior je člověk, který má své sny pohromadě. A plní si jeden po druhém. Nebo taky ne, ale pak stačí zajít do dobré kavárny a probrat to s přáteli.
Je tu moc milá atmosféra. Není tu žádný spěch ani stres. Jsem jediná kdo se dívá na hodinky. Sakra. Snad to svým napětím nezkazím. Snažím se uvolnit a vychutnat si hodinu lelkování. Taky divné slovo. Googlím si co výraz lelkovat znamená. No logicky chytat lelky. Což jsou ptáci.... Přestávám přemýšlet a jen se kolem sebe dívám. Na stolek nejdále ode mne. Sedí tam tři dámy. Z povzdálí vypadají jako duha. První má světle šedé šaty a červenou šálku a šedivé nakrátko ostříhané vlasy. Druhá je blondýna s mikádem a má rolák starorůžové barvy. Třetí dáma má vlasy hnědé sepnuté do drdolu a žlutavý svetr. Jedna chvíli povídá, druhé dvě poslouchají, pijí kafe a jí dort. Pak se ujme slova druhá a první si vychutnává svoje dobroty. Nakonec se dostane ke slovu i třetí. Občas se zasmějí, občas podiví, někdy nesouhlasně nebo udiveně kroutí hlavou. Představuji si, co probírají. Jestli rodinu nebo kde cestovaly nebo co zrovna čtou za knihy....
Sklouznu pohledem k vedlejšímu stolku a tam sedí pán s paní. Tipuji na nejstarší pár z kavárny. Nemluví, jen tak spolu sedí, drží se za ruce a usmívají se. Úplně je mi jasné, že dnes mají 58. výročí seznámení a každý rok sem zavítají posedět a dát si neco dobrého. Mluvit netřeba.
U dalšího stolu sedí tři pánové a při řeči živě gestikulují. Myslím, že vím, co řeší. Jak měli "jejich" kluci z Viktorky hrát, aby zápas vyhráli. Dnes už se tyhle věci neřeší jen u piva, ale klidně i v kavárně u dobré kávy.
U stolku za mnou sedí dvě dámy a ty jsou do hovoru tak zabrané a tváří se tak, že evidentně mají v parádě nějakou společnou známou. A na té tedy "nezůstane nit suchá".
A u stolku přede mnou sedí dva pánové, kteří se potutelně usmívají, povídají si a očička jim svítí. Myslím si, že jsou to znalci žen a baví se o ženách. O krásných ženách. A nebo jsou to včelaři a radují se z dobré sezóny :o).
A u posledního stolku pod oknem sedí samotná paní. Taková milá babička. Nevím, jestli na někoho čeká nebo stejně jako já pozoruje okolí ze svého vnitřního světa. Naše pohledy se setkají a usmějeme se na sebe. A já jdu zaplatit to, co penězi zaplatit jde. Můj vnitřní hezký pocit je zadarmo a vydrží mi až do večera.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Padesátka Padesátka | E-mail | Web | 14. října 2019 v 0:38 | Reagovat

Zařazuji Tvůj článek do výběru na tema-tydne. blog. cz

Mám ráda pozitivní konce, fantazii a hezkou češtinu.

2 relath relath | 14. října 2019 v 8:31 | Reagovat

Děkuju, to mě těší.

3 madynka madynka | 16. října 2019 v 9:04 | Reagovat

A pak že lidi stále jen kontrolují mobil a s přáteli v kavárně pořádně nemluví...
Vida, výše uvedené  věrohodné pozorování, žádný úpadek v kavárenské konverzaci nepotvrdil...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama