Bolest

10. listopadu 2018 v 10:42
Když jsem ve dvanácti letech poprvé měla menstruační bolesti, myslela jsem si, že umírám. Věděla jsem, že bolesti můžu mít, měla je mamka i babička, ale nenapadlo mne, že to bolí tolik.
Bolest byla nesnesitelná a bohužel opakující se v pravidelných intervalech. Mamka nechtěla, abych si navykla na léky proti bolesti, a tak jsem to většinou musela vydržet. Kdybych mohla zůstat doma a ležet, tak by to šlo lépe. Ale nebylo to možné. Musela jsem chodit do školy a do práce.
Snažila jsem se přijít na kloub tomu, k čemu jsou tyhle bolesti dobré a proč je některé ženy mají a jiné ne. Na nic zásadního jsem nepřišla, jen jsem si říkala, že bez toho bych nemohla mít děti a že za odměnu budu mít skvělé děti. Když mi bylo nejvíc zle, tak jsem si léky vzala a zůstala doma. Mamka se mnou vždy soucítila, ale bolest se tím nezmenšila. Ani můj muž mi nemohl pomoci, a tak mi aspoň četl knihy, aby mne rozptýlil. Vůbec nevím, co četl, bolest to taky nezmenšilo, ale pocit sdílení byl pro mě moc důležitý.
Dnes už vím, že to pro mne byla velká škola života. Bolest mne naučila několika důležitým věcem.
Člověk je vždy na vše sám. V tom smyslu, že i když mi někdo pomáhá, tak prožitek je vždy na mně. Ať už radostný nebo bolestný. Je dobré to vědět.
Že pokud žijete s někým, kdo s vámi cítí a prožívá dobré i zlé, tak je to prostě lepší. Radost je větší a bolest menší.
Že vydržím víc, než si umím představit a že se na sebe můžu spolehnout.
Že když je opravdu hodně zle, tak je dobré si vzít lék a trochu si pomoci. Je to lepší než bolestí omdlít a padnout na chodníku kousek od silnice. Umět vyhodnotit své síly a nejít přes čáru.
Kdybych si mohla vybrat jestli ty bolesti chci nebo ne, tak jasně volím NE. Ale zpětně jsem ráda, že jsem si tím prošla.
Jo a ještě jednu věc jsem zjistila. Že ostatní ženy se ke mně chovaly dost nehezky jako k bebíčku a simulantce, protože ony vědí.... Nevěděly nic, jen to prostě nezažily. A tak nikdy pocity druhých neshazuju a nezesmešňuju. Dobře vím, jaké to je na druhé straně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2018 v 10:54 | Reagovat

Máš to prožité a to je nejlepší škola. I když dnes jsou i jiné metody než léky, ponaučila jsi mě, že nemusí být na každou bolest pilulka. A každý máme jiný práh bolesti. Dávám všechny * :-)

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 18. listopadu 2018 v 20:34 | Reagovat

Onoo ve všem zlém a smutném bývá kousek toho poučení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama