Vysněné já

6. října 2018 v 17:14
"A co kdybychom se dohodli takto .......?"
To jí šlo perfektně. Dojednat podmínky tak, aby obě strany byly spokojené. Jana nebyla oslnivě krásná ani chytrá. Ale měla ráda lidi, měla příjemné vystupování a specifické vnitřní charisma. Pro rodinu, přátele i kolegy v práci byla oporou. Pevným bodem, o který se mohli opřít. Energie měla na rozdávání a každé ráno šla s úsměvem do práce. Práce jí bavila a těšil jí život. Když nastaly komplikace, tak se nehroutila, ale podle svého nejlepšího vědomí se rozhodla pro řešení. O cestě, kterou se vydala, nikdy nepochybovala. Svojí rozhodností a schopností nést následky svých rozhodnutí, ušetřila spoustu času a energie. Nejen sobě ale i svým bližním. Pokud se cesta jevila jako správná, byli všichni spokojeni. Pokud se někomu nelíbila, mohl se zlobit na Janu a hodit na ni zodpovědnost. Unesla to. Byla schopná přijmout názor druhých i když s ním nesouzněla. Po cestě se neohlížela a neztrácela čas přemýšlením co udělala špatně nebo dobře, ani co si o ní myslí druzí. Měla vize a svojí pracovitostí a vytrvalostí je dokázala přetvořit na realitu. Ať už šlo o krásnou domácnost nebo původní profesi veterinářky nebo o současnou majitelku oblíbené kavárny. Vytvářela pohodové zázemí pro svého muže, děti, rodiče i vnoučata. Nekupovala jim drahé dary ani se nijak nevnucovala. Jen jim uměla naslouchat a být oporou vždy, když to potřebovali. .....

Tak touto ženou nejsem. A měla bych být. Proč? Protože bych si to přála. Moc.
No nejsem. Celý život se snažím svému vysněnému já přiblížit. Výsledkem je unavená padesátka, která jde do práce bez energie, která pořád řeší, co měla udělat líp a lidi jí jdou na nervy 😇.
A když to tak sepsané vidím, tak si říkám, že už je nejvyšší čas srovnat se s horší skutečností, přestat snažit a víc žít. Času je málo ....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. října 2018 v 18:46 | Reagovat

Už jsem se u Tebe párkrát zastavila, že si článek přečtu. Bohužel ta kombinace bílého písma na světle modrém podkladu je fakt debilní. To se tak špatně čte, že vždycky přestanu. No, dneska jsem Ti to už napsala...:D

2 Danka Danka | E-mail | 6. října 2018 v 21:31 | Reagovat

Jo sny nám nikdo nevezme.

3 Platan Platan | E-mail | Web | 7. října 2018 v 16:58 | Reagovat

Pri ceste za svojim snom by si Jana mala dávať pozor aby sa na nej ľudia beztrestne nevŕšili a nestala sa fackovacím panákom. To je jediná nepekná črta Jany z prvého odstavca :-)

4 Meduňka Meduňka | Web | 7. října 2018 v 21:21 | Reagovat

[1]: Já to přečíst musela celé, když už jsem i sobotní výběrčí, a musím ti dát za pravdu.
Milá aurtorko, článek bezva, takže ho zařadím do výběru nejlepších na téma týdne. Zvaž ale prosím tu bílou barvu písma, možná si tím zbytečně odrazuješ čtenáře :)

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. října 2018 v 21:28 | Reagovat

[4]: Meduňko,
díky, jsem ráda, že jsme zase v shodě...:)

6 relath relath | 8. října 2018 v 7:18 | Reagovat

Děvčata zkusím to předělat, když články číst musíte. To jsem nevěděla. Psala jsem pro radost a jako svojí terapii. Děkuju 😉

7 madynka madynka | 8. října 2018 v 9:28 | Reagovat

Pro mě je tento text krásný. Plyne a člověk by chtěl, aby neskončil a přitom se těší na pointu...A potom  si přemýšlím... jaké je moje vysněné já a jaká je vlastně skutečnost....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama