Medvídek

24. srpna 2018 v 19:18
Každý rok, když týden na táboře vařím na kamnech, spím ve stanu a myji se v pár litrech vody v přírodní umývárně, si uvědomím, jak málo k životu potřebuji. Ale život není jen o přežití. Proto si pořizujeme zbytečnosti, které nám dělají radost, které nám pomáhají při práci, které potřebujeme pro svoje záliby a které nám zaručí sociální začlenění. Většina těchto nutných zbytečností podléhá módním trendům a tak je po čase nahradí nové zbytečnosti, které aktuálně nutně potřebujeme. Některé podlehnou zubu času a musíme je vyměnit aniž bychom o to stáli. Mezi dlouholeté zbytečnosti patří sbírky. Ty se často dědí z generace na generaci. Je v nich určitý závazek k rodu nebo duše předchůdců. Další dlouholeté nutné zbytečnosti jsou talismany. Já s sebou všude nosím talisman už 44 let. Pro ostatní je to nezajímavá věc, pro mne nezbytnost. Když jsem šla do první třídy, tak mi mamka dala malý talisman pro štěstí. Od té doby jej pořád nosím u sebe. V kabelce má lože z balení papírových kapesníčků, kde leží a ještě je zabalen do hedvábného kapesníku. Je to malý medvídek z umělé hmoty, který drží malý dárek. Vozím ho s sebou všude automaticky jako doklady nebo peněženku. I na dovolené. Je mojí celoživotní psychickou oporou. Když mám jakýkoliv strach, tak jej pohladím a prosím o pomoc. Nevím, jestli to funguje, ale mně přináší pocit klidu. Je to jediná moje "zbytečnost", kterou nejen nutně potřebuji, ale ani jí nelze ničím nahradit. Tak malý medvídek a snese tolik strachu a nepříjemností.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Platan Platan | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 19:48 | Reagovat

Pekný talizman. Pekné, že sa Ti podarilo ho nestratiť. Ak prináša pokoj, tak samozrejme funguje, nie je o čom pochybovať :)

2 Martina Martina | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 20:33 | Reagovat

Od partnera jsem dostala stříbrný řetízek se srdíčkem. Od té doby jsem ho sundala jen málokrát, a když jsem jej měla na sobě, všimla jsem si, že se uklidňuju tím, že ve stresových situacích se uklidňuju žmouláním toho srdíčka.
Teď se mi ale při štelování kola řetízek zachytl a roztrhl se. Čekám na opravu, ale je to nepříjemný pocit být bez něj - přirovnala bych to k nahotě a bezbrannosti.
Takže tě chápu - na Sahaře se toho nenapiješ, při hladomoru nenajíš, ale je to součást tvého těla i duše.
Článek je moc pěkný, medvídek jako talisman se mi moc líbí. :)

3 Danka Danka | E-mail | 25. srpna 2018 v 11:06 | Reagovat

Zdravím a děkuji za krásné počteníčko.To je tak krásné.Já nemám nic.Jen jsem dostala od kamaráda kamínek a když je"ouhá"tak si ho vezmu do ruky a prosím o pomoc.Dělá mě to dobře.

4 K. K. | E-mail | Web | 25. srpna 2018 v 18:17 | Reagovat

Takhle s sebou všude nosí babička krokodýlka z kinder vajíčka, kterýho jsem jí dala jako malá.

Já s sebou zase nosím andílka z křišťálu, kterého jsem si pořídila v takový magický den. Pravda, občas ho zapomenu přendat z kabelky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama