Hra

16. března 2017 v 19:36
Hra se jmenuje "Člověče, buď první!"
Jsou zaměstnání, kde dospělí zcela vážně zapisují do "tabulek", KDO, KOLIK, ČEHO a KDY udělal. Na práci je vyhrazený čas a když proběhne, tak se vyhodnotí, kdo byl nejlepší a kdo nejhorší. Je to taková dospělácká prima hra. Má jasná pravidla, která se dají obcházet různými způsoby. A když se na to přijde, což je vždy v okamžiku když je moc úspěšných, pravidla se zpřísní. Tabulka se rozšíří o další ukazatele např. o JAK. Nebo o ZA JAKOU DOBU. Nebo o ČASOVÉ SROVNÁNÍ (aby se zjistilo, jestli KDO udělal letos víc než vloni). A tabulka se rozšiřuje do takových rozměrů, že na její vyhodnocení musí vzniknout nové oddělení. Oddělení v tabulkách zpracuje, kdo se umístil první. No a ten vyhrál a bere vše - peníze, uznání, obdiv, závist i jiné výhody. Má patřičné sebevědomí a daří se mu většinou i v dalších obdobích. A nastává situace, kterou krásně popisuje Jarda Dušek ve Čtyřech dohodách. Když hra na počátku roku začne, tak se šéfové ptají: "Kdo bude první?" Zaměstnanci ale už vědí, kdo bude první. To se tak nějak v práci ví. Což je pro ty ze spodní části tabulky depresivní a nemotivující. Ale naštěstí mají naši zaměstnavatelé pro tyto zaměstnance z posledních míst řešení. Prostě je vyhodí z práce a naberou jiné. Krásně vymyšlená hra. Jen nechápu některé detaily.
Třeba mně je jasné, že vždycky někdo bude na konci tabulky i kdyby se přerazil, protože to je prostě zákon tabulek. Neexistuje zaměstnání a zaměstnanci, kteří by se shodli a byli všichni první a zároveň i poslední. To zavání rovnostářstvím a nedává šanci vyniknout.
Pak mi také není jasné, proč se této hry účastní jen někteří zaměstnanci. Ti kteří tabulky vymýšlejí a zpracovávají a reportují svojí žádnou hodnotící tabulku nemají. Tudíž nikdy nejsou ohroženi vyhazovem za poslední místo a taky nemají deprese a mindráky ze svojí neschopnosti. Protože byť neschopní třeba jsou, tak nejsou hodnoceni a tím pádem to není vidět.
A pak mi není jasné, když každý chce jen šikovné zaměstnance, kde budou pracovat ti méně šikovní? Pravděpodobně se z nich stanou tabulkáři. Nebo koučové. Ty taky nelze vyhodnotit.
V práci patřím mezi hráče. I když mě hra dost stresuje, neumím si představit, že bych se živila hodnocením druhých lidí nebo jim radila, jak pracovat více a lépe. Naštěstí jsou i normální zaměstnaní. Věřím tomu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama