Domov

19. ledna 2017 v 22:14
Kupuji si časopis Nový Prostor. Před lety jsem s tím začala s pocitem správňačky, která zachraňuje svět. Po koupi časopisu jsem jej zběžně prolistovala a nečetla. Myslela jsem si, že časopis prodávaný bezdomovci, musí být nudný. Ano, je to hloupé, ale je to tak. Ano, myslela jsem si, že časopis prodávají bezdomovci (prodejcům se omlouvám). Časem jsem se do některého z článků začetla a zjistila, že se dá číst. A začala jsem časopis kupovat proto, že si jej chci přečíst. Ne ze studu, že se mám hmotně lépe než prodejce. Jsou v něm články zajímavé více či méně (jako v každém časopisu), ale hlavně je prost rad, jak být krásná a neodolatelná, neopakuje stále dokola recepty na dobroty a následně diety, kterými zhubneme po sežrání všech těch dobrot z předchozích vydání, nejsou v něm nafocena žádná strašidla z módních přehlídek a ani žádné módní doplňky s cenou 5 tisíc za přívěsek se zaječím ocáskem.
Když jsem kupovala vánoční vydání, tak jsem dostala poslední kus. Na pana prodejce čekala kamarádka a řekla mu: "Tak vidíš, prodal jsi poslední a můžeš jít domů." Ta věta mi uvízla v hlavě. Protože jsem si myslela, že časopis prodávají bezdomovci, tak mi nebylo jasné, kam jde bezdomovec, když jde domů? Lavička v parku číslo pět? Nádraží nebo nějaké jiné zoufalé místo? Samozřejmě mě situace přiměla zamyslet se, co vše se pod označením domov může skrývat? Pro mě je domov samozřejmost. Neprobouzím se ráno šťastná, že mám kde bydlet, že je tam teplo, jídlo, místo na spaní, odpočinek, koupelna a záchod s tekoucí vodou. Ale evidentně to samozřejmost není. Je jasné, že domov nesouvisí s velikostí, nádherou ani prestižností obydlí. Někdo je rád, že má kde "složit hlavu" a kolem sebe lidi, se kterými je mu dobře.
Když jsem dnes otevřela dveře bytu, tak jsem, zcela materialisticky, ocenila teplo domova. Bylo mi úplně jedno, že máme byt zařízen nemoderně a nevkusně. Že není dlouho vymalováno, utřený prach a není uklizeno. Hlavně že je teplo, lednička plná a moji nejmilejší jsou tu se mnou. Dnes bylo venku mínus 13°C. Takže je jasné, že se význam slova domov mění i s ročním obdobím. V létě není problém mít domov kdekoliv a mít ke svému bytu nebo domu různé výhrady. Ale jak udeří mrazy, tak se hodnotící kritéria hodně smrsknou. Přesně, jak říkal doktor Vlach v Saturninovi.
Nejvíce se mi líbí úhel pohledu Miroslava Horníčka:
"Domov není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost."
Každá bytost je křehká. A proto je třeba si jí považovat, opečovávat její duši a nevidět na ní jen malicherné nedostatky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama