Peníze

4. ledna 2016 v 21:43
Když byl syn malý a ptal se, co jsou peníze, odbyla jsem ho slovy: "To jsou takové papírky, pro které jsou lidi schopni zabíjet." Nevím, co mne to napadlo, ale tak upřímně to ze mě vypadlo, že na tu větu často myslím. Věkem jsem ztratila spoustu iluzí a dnes mám pocit, že jde už jen o peníze. Ano, bez peněz to nejde. Když peníze nejsou, je to problém. Ale když jich je hodně, je to taky problém. Jen hezky zabalený a všemi obdivovaný a záviděný. Když peníze nejsou, je každému jasné, jaké problémy mohou nastat. Když jich je hodně, myslí si všichni, že problémy zmizí. Nezmizí. Jen se přemění na strach, abychom o peníze nepřišli a nedostali se do situace, že nejsou. Je poměrně těžké to ubalancovat. Obě tyto polohy jsou stresující a svazující.
Nejvíce tvůrčí je důstojný nedostatek peněz. To z mého pohledu znamená, že máte dost peněz na zaplacení bytu, máte co jíst a jste zdraví. Ale musíte sakra přemýšlet o tom, co a kdy koupit. Musíte obrátit každou korunu. A na spoustu věcí prostě peníze nemáte a musíte vymyslet, jak to udělat jinak. A z těchto situací vznikají výborné nápady. Musíte přemýšlet a rozvíjet svoje schopnosti. Nikoliv jen platit druhým za jejich schopnosti, tj. výrobky a služby. Proto zřejmě za socialismu uměli lidé hodně věcí sami zařídit, vyrobit, vymyslet jiný způsob. Většina žila v důstojném nedostatku peněz a v nedůstojném nedostatku služeb a výrobků. Dnes žije hodně lidí jen v nedostatku peněz ať již důstojném nebo nedůstojném. Zboží i služeb se nabízí spouta. Jen na ně nemají peníze.
Když se ale najde někdo, kdo je s málem spokojen, tak i dnes vznikají výborné nápady.
Tak třeba vznikl nápad chodit s kamarádkou místo na kafe do kavárny na procházku a pokecat cestou. Nápad okoukala kamarádka od svojí maminky důchodkyně, která nemá peníze na vysedávání po kavárnách a chce si s kámoškou pokecat a někam zajít. Tak chodí na procházky a povídají. Nejen, že to nic nestojí, ale je to ještě ke všemu zdravé a přináší to poznání neznámých míst, kam běžně není čas chodit. Z kavárny bychom je nikdy neviděly.
Nebo když chcete dát dárek a nemáte na něj. Musíte zapojit vlastní fantazii, vlastní šikovnost a buď něco vyrobit z dostupných zdrojů nebo vymyslet něco od srdce. Jedna babička píše vnukům povídky, protože nemá peníze na dárek. Geniální nápad. A kdyby babičku psaní nebavilo, tak určitě umí něco jiného - upéct, uplést, ušít nebo jen věnovat svůj čas vnoučatům.
Když se člověk zbaví strachu, že nebude mít dost peněz, tak začne fungovat jinak. Dostává spoustu nápadů, které by se k němu nikdy přes hradbu peněz nedostaly. Prostě proto, že by si vše koupil a nemusel přemýšlet. A hlavně by neustále hledal, co ještě nekoupil a čím by ještě mohl zaujmout a ohromit ostatní lidi. Protože to je hlavním hnacím motorem. Nebo ne?
Můj brácha nemá rád lidi, kteří bezdůvodně naříkají, jak je ten život těžký. Třeba jeho kolega skuhrá, že si koupil nové auto a co to stojí peněz, ta hrůza. A kolik stojí provoz auta. No další hrůza. A na to mu můj bratr, který žádné auto nemá, sdělí: "Cože, ty máš nové auto? No to je opravdu strašné. To bych se taky zhroutil." A jede domů trolejbusem.
Takže potvrzuji svoji myšlenku, že peníze jsou papírky, kvůli kterým jsou lidi se ochotni zabíjet. Jen jsem tehdy myslela při loupežích, válkách atd. A teď už vím, že není třeba násilí. My se pro peníze uhoníme sami. Nikdo nás zabíjet nemusí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Madynka Madynka | 5. ledna 2016 v 7:35 | Reagovat

Je to bezva čtení. Nezačnu den bez toho, že bych se podívala, co relath píše. Člověk k tomu ani nemá, co dodat jak je to přesné. No a navíc milé, vtipné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama