Linda

7. ledna 2016 v 22:28
Linda je pes. Sousedovic pes. Sousedé jsou starší manželé kousek od osmdesátky. Linda je taky psí stařenka. Je z útulku. Sousedé si vždy brali psa z útulku, aby se postarali o nějakého odloženého chudáka. Sice bydlí v bytě, takže pes nemůže volně běhat po zahrádce, ALE! Pejsek se má lépe než kdyby bydlel ve vile s hektarovou zahradou. Pán jde s Lindou minimálně pětkrát denně ven a je s ní venku vždy dlouho. Za každého počasí. Soused není moc upovídaný, resp. mluví minimálně. Pes je za to moc rád, protože na něj pán nijak debilně nešišlá ani mu nevykládá svoje pravdy o životě ani mu nevysvětluje jak, co a kdy má dělat. Jsou spolu venku a každý si hledí svého. Pán s paní se starají o veřejné prostranství a pejsek je vždy s nimi. Když soused hraje doma na harmoniku, tak mu k tomu Linda tiše vyje. Jsou to parťáci, jeden bez druhého nemůže být. A protože jsou to rovnocenní parťáci, tak pes nechodí oblečený v hadrech za několik tisíc. Chodí jen ve svém kožichu, který má pořád stejný od narození a módní výstřelky jej nechávají chladným. Moc mě uklidňuje, že ještě existujou psi, kteří vyjdou na ulici neoblečení a neučesaní.
Před několika měsíci pejska porazilo auto. Přežil, ale měl zlomenou tlapku. Což by nebyl problém, kdyby byl pejsek mladší nebo menší a nebydlel by ve druhém poschodí bez výtahu. Nebo kdyby sousedi byli nějací siláci, kterým nevadí několikrát denně nosit dvacetikilového psa z druhého patra na dvorek a zpět. Sousedi sice nejsou siláci, ale narodili se za války a zažili socialismus. Umí si poradit v každé situaci. Udělali pejskovi invalidní vozík, který slouží zároveň jako výtah. Ano vím, že se dá koupit vozík pro psa za kolo, invalidní vozík pro psa atd. Ale sousedi nejsou trapní. Nekupují věci, které si sami umí vyrobit nebo věci, na které nemají peníze. Na kárku-dvoukolák dali přepravku. Ne přepravku pro psy (kterých je opět v obchodech široká nabídka), ale přepravku na ovoce, kterou měli doma. Pejska několikrát denně do přepravky naloží a společnými silami schod po schodu "sejdou" do přízemí a jedou na procházku. Teda pejsek jede. Zpět je to stejné. Pán kárku schod po schodu táhne nahoru a paní kárku zespoda jistí. Když jsem je poprvé potkala, tak jsem měla potřebu nabídnout svoji pomoc. Ale odmítli. Musí prý sami, aby nevyšli ze cviku.
Občas se na ně dívám z okna a dojímá mě jejich důstojnost, soběstačnost a hrdost.
A občas se tomu musím smát. Pes má ráj na zemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Madynka Madynka | 19. ledna 2016 v 12:27 | Reagovat

Co k tomu dodat? Je to krásné, dojemné, veselé - moc hezcí lidé, co mají rádi svoji Lindu. Nemusí  nějak urputně nebo přehnaně dávat najevo lásku k psovi  je to  zřejmé a jasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama