Víte, kdo já jsem?

3. prosince 2015 v 19:47
Když jsme při škole brigádničili v divadle jako uvaděčky, potkali jsme hodně různých lidí. V hlavě zůstanou jen ti příjemní, zvláštní a protivní. Mezi těmi posledně jmenovanými byla paní, která se domáhala nějakého svého práva a když jsme nebyli dostatečně servilní, tak se na nás obořila slovy: "Víte, kdo já jsem?" No tak to jsme tedy nevěděli, pro nás to byla protivná bába. Pravila, že sekretářka nějakého důležitého vysoko postaveného soudruha (nepamatuji si funkci). Vyvalili jsme oči a celý večer se tomu smáli. Vlastně dodnes na ní vzpomínám. Stále mne udivuje, že existují lidé, kteří tohle použijí v reálném životě a myslí si ..... Co si asi myslí? Zřejmě očekávají nějaké lepší zacházení.
Na paní jsem si po letech vzpomněla, když jsem přemýšlela o tom, jak pro dědečka zajistím lepší péči u doktorů. A protože jsem se obávala, že nás odbydou, tak jsem promýšlela, co řeknu. Já i děda jsme obyčení lidé, kteří nemůžou zaujmout ani postavením, ani majetkem, ani ničím podobným. A tak jsem se rozhodla vyjít ze skutečnosti.
Lehce zvýším hlas a budu se tvářit důležitě: "Víte, kdo je tento muž?" Doktor patrně zůstane zírat nad mojí drzostí. A o to hlavně jde, protože si zajistím pozornost.
"Je to člověk, který je od svých 14 let z domova. Takže žádný mamánek. Po maturitě si odkroutil dva roky na vojně. Po vojně začal pracovat. Pracoval do svých 73 let a nyní si bere občasné brigády, aby se ženou měli na dárky pro vnoučata. Celá léta odváděl daně, sociální, zdravotní. Se svoji ženou vychoval dvě děti, vždy se o ně staral a potom pomáhal vychovat i vnoučata. Do svého domu si vzal rodiče, o které se se ženou starali až do jejich smrti. Ze zdravotního pojištění vyčerpal za život minimum na těch pár viróz a zubařské zákroky. Nikdy nepobíral žádné sociální dávky, nikdy nekradl. Dokonce poctivě dvacet let kouřil (dvě krabičky denně), aby zaplatil nějakou tu spotřební daň. Když už to začalo vypadat, že kouření škodí zdraví, tak s tím přestal."
Vybavena tímto nápadem jsem se chystala s dědou k lékaři. A už jsem se tolik nebála, že nás někdo odbyde.
Naštěstí nebylo potřeba ptát se: "Víte, kdo .........?"
Pan doktor se dědovi věnoval úžasně, pořádně a v klidu ho vyšetřil a vše mu vysvětlil. Zřejmě sám dobře věděl, kdo je tento muž.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 madynka madynka | 21. října 2016 v 10:25 | Reagovat

Přečetla jsem si poněkolikáté. A líbí se mi to čím dál víc. O dědovi. Jak ho mají blízcí rádi. A vědí a mohli by sdělit všem, kdo by snad nechtěli prokázat dostatečnou úctu, "kdo je tento muž".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama